Velká snídaně pomáhá obézním subjektům potlačit chuť k jídlu ve studii hubnutí

Vzhledem k tomu, že výzkum pokračuje v budování půstových diet a časově omezeného stravování, můžeme očekávat, že získáme jasnější představu o tom, kdy by mohly být nejlepší časy k jídlu a proč. Studie vrhla na toto téma zajímavé nové světlo tím, že zkoumala účinky „předem nabitých“ diet, které závisí na těžké snídani, a zjistila, že i když nenabízejí žádný skutečný potenciál ke snížení hmotnosti, mohou dobře potlačit naši chuť k jídlu po celý den.

Viděli jsme výzkumy zaplňující důležité mezery v našich znalostech o výhodách a nevýhodách různých dietních režimů, včetně studií, které zjistily, že jednoduché omezení kalorií je pro hubnutí účinnější než půst, a některé dokonce poukazují na potenciál jídla proti stárnutí. výhradně ve dne.

Při zkoumání takzvané „předem nabité“ spotřeby kalorií se vědci ze skotské univerzity v Aberdeenu snažili prozkoumat myšlenku, že když sníte většinu jídla dříve během dne, snáze shazujete tuk. Někomu může být tento koncept nejlépe známý ze starého přísloví „snídejte jako král, obědvejte jako princ a večeřete jako chudák“ a předpokládá, že spojením s cirkadiánním rytmem neboli tělesnými hodinami tyto stravovací návyky umožňují náš metabolismus spalovat kalorie efektivněji.

„Existuje mnoho mýtů o načasování jídla a o tom, jak může ovlivnit tělesnou hmotnost nebo zdraví,“ říká hlavní autorka profesorka Alexandra Johnstoneová, autorka studie. „To bylo z velké části řízeno polem cirkadiánního rytmu.“ Ale my v oblasti výživy jsme přemýšleli, jak je to možné. Kam by šla energie? Rozhodli jsme se blíže podívat na to, jak denní doba interaguje s metabolismem.“

Za tímto účelem Johnstone a její tým získali 30 subjektů s nadváhou nebo obezitou, 16 mužů a 14 žen, kteří byli náhodně rozděleni do skupiny s ranní dietou nebo do skupiny s večerní dietou. Obě diety zahrnovaly zhruba stejnou rovnováhu bílkovin, sacharidů a tuků a byly prováděny po dobu čtyř týdnů před týdenním vymývacím obdobím vyváženého kalorického příjmu během dne. Subjekty poté přešly a dokončily opačnou dietu po dobu čtyř týdnů.

Vědci sledovali energetický výdej subjektů pomocí toho, čemu se říká metoda dvojitě značené vody, která měří přeměnu vodíku a kyslíku v těle. Vědci nezjistili žádný rozdíl mezi těmito dvěma dietami, pokud jde o výdej energie nebo úbytek hmotnosti, přičemž subjekty během každého čtyřtýdenního dietního programu shodily v průměru něco přes 3 kg (7 lb).

Mezi sekundárními opatřeními však vědci sledovali účinky načasování jídla na kontrolu chuti k jídlu, což je podle nich nedostatečně prozkoumáno, protože dřívější studie často postrádaly dočasná opatření pro chuť k jídlu. Učinili tak pomocí vizuálních analogových škál k měření subjektivní chuti k jídlu subjektů v hodinových intervalech, od doby probuzení do spánku po tři po sobě jdoucí dny, a ve 30minutových intervalech v laboratoři v testovací den. Ti ve skupině s dietou nabitou zepředu hlásili významně nižší hladinu hladu během dne.

„Účastníci uvedli, že jejich chutě byly lépe kontrolovány ve dnech, kdy jedli větší snídani, a že se po zbytek dne cítili nasyceni,“ říká Johnstone. „To by mohlo být docela užitečné v reálném prostředí, ve srovnání s výzkumným prostředím, ve kterém jsme pracovali.“

Rozsah studie je malý a vědci poznamenávají, že byla provedena ve volných podmínkách spíše než v přísně kontrolovaném laboratorním prostředí, ale nabízí určité podněty k zamyšlení. Plánují na práci navázat dalšími studiemi metabolismu pracovníků na směny, zatímco přerušovaný půst je dalším dietním režimem, na který by chtěli své metody aplikovat.

„Jedna věc, kterou je důležité poznamenat, je, že pokud jde o načasování a dietu, pravděpodobně nebude existovat jedna dieta, která by vyhovovala všem,“ uzavírá Johnstone. „Zjištění toho bude budoucností dietních studií, ale je to něco, co je velmi obtížné měřit.“

Výzkum byl publikován v časopise Buněčný metabolismus.

Zdroj: University of Aberdeen