Nová studie zjistila, že krátká léčba 100% kyslíkem může podstatně zlepšit motorické učení u mladých zdravých dospělých. Možná to otevřelo dveře k používání této snadno aplikovatelné léčby u lidí, kteří se znovu učí motorickým dovednostem, které ztratili kvůli věku nebo nemoci.
Lidé se často potřebují znovu naučit každodenní funkční motorické pohyby – zvednout sklenici, chodit, zavazovat si boty – kvůli stárnutí nebo po neurologických příhodách, jako je mrtvice. Mozek se může učit a znovu se učit motorické úkoly, ale to vyžaduje energii, a ta zase vyžaduje základní složku: kyslík.
Protože je mozek tak bohatý na nervové buňky (neurony), je to energeticky nejnáročnější orgán, který vyžaduje nepřetržitý přísun kyslíku a glukózy. Přestože tvoří pouze 2 % tělesné hmoty, mozek v klidu spotřebuje 20 až 30 % energie. Proto je přednemocniční léčbou první volby u traumat a poranění hlavy zajistit 100% kyslík. A předchozí studie ukázaly, že funkce mozku je ovlivněna úrovní dodávaného kyslíku.
Vědci z Německé univerzity zdraví a sportu v Berlíně, vědomi si důležitosti kyslíku v souvislosti s funkcí mozku, zkoumali, zda poskytování 100% kyslíku lidem ovlivňuje jejich motorický výkon.
Výzkumníci naverbovali 40 zdravých účastníků s průměrným věkem 21 let a náhodně je přiřadili do jedné ze dvou skupin. Polovina dostávala 100% kyslík rychlostí 5 l/min. a druhá polovina dostávala „vzduch pro lékařské účely“, který obsahuje 21 % kyslíku, tedy stejnou koncentraci, jakou je ve vzduchu, který dýcháme.
Účastníci museli splnit jednoduchý vizuomotorický úkol, nakreslit čáry perem mezi různými cíli na digitálním tabletu. Úkol byl navržen tak, aby otestoval, jak rychle dokážou integrovat informace posílané z ruky do ruky, což je klíčová součást motorického učení.
Obě skupiny dostávaly kyslík pomocí nosní kanyly pouze v době, kdy se učily, jak úkol provést. Poté, co byl úkol naučen, byl cíl a stylus upraven, aby se zjistilo, jak efektivně se účastníci přizpůsobili; pak byly znovu zarovnány zpět do původního nastavení, aby se zjistilo, jak se přizpůsobily novému nastavení.
Výzkumníci zjistili, že účastníci, kteří dostávali kyslík, se učili rychleji a podávali lepší výkony a zlepšení pokračovalo i v pozdějších relacích, kde nebyl podáván kyslík. Pohybovali stylusem přesněji, a když se pohybovalo terčem a stylusem, přizpůsobili se úpravě rychleji. Je zajímavé, že když bylo zarovnání doteku znovu zarovnáno do původní polohy, skupina se 100% kyslíkem udělala větší chyby, což naznačuje, že integrovala předchozí zarovnání důkladněji než skupina lékařského vzduchu.
„Kyslíková léčba vedla k podstatně rychlejšímu a asi o 30% lepšímu učení v typickém vizuomotorickém adaptačním úkolu,“ řekl Zheng Wang, hlavní autor studie. „Také jsme ukázali, že účastníci byli schopni konsolidovat tato zlepšení po ukončení léčby kyslíkem.“
Vědci poznamenávají, že jejich studie byla omezena na pozorování aspektů chování a nezkoumala, co se děje v mozku v důsledku léčby kyslíkem. Budoucí studie by mohly zkoumat úrovně okysličení mozku, což by poskytlo lepší pochopení fyziologických mechanismů za zlepšením učení.
Vědci plánují prozkoumat dlouhodobé účinky doplňování kyslíku na učení a otestovat je na jiných úkolech motorického učení. Na základě zjištění studie tvrdí, že jejich jednoduchá a snadno podávatelná kyslíková léčba by mohla prospět těm, kteří se znovu učí motorické dovednosti.
„Naším budoucím plánem je prozkoumat, zda tato léčba může také zlepšit procesy obnovy motorů po traumatu mozku,“ řekl Marc Dalecki, odpovídající autor studie. „Protože to fungovalo v mladém zdravém mozku, očekáváme, že účinky mohou být ještě větší u neurologicky postiženého, zranitelnějšího mozku.“
Studie byla publikována v časopise Hranice v neurovědách.
Zdroj: Německá univerzita zdraví a sportu přes Scimex
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com
