Nová studie zjistila, že vystavení světlu v noci narušuje naše vnitřní tělesné hodiny a zvyšuje riziko duševních onemocnění, zatímco denní vystavení světlu toto riziko snižuje. Zjištění nabízejí jednoduchý a účinný, nefarmakologický prostředek ke zlepšení duševního zdraví.
Naše vnitřní tělesné hodiny neboli cirkadiánní rytmus regulují cykly bdělosti a ospalosti tím, že reagují na změny světla v našem prostředí. Zatímco jiné podněty, jako je cvičení, společenská aktivita a teplota, mohou ovlivnit cirkadiánní rytmus, nejmocnějším vlivem zůstává světlo.
Je známo, že poruchy cirkadiánního rytmu jsou společným rysem mnoha psychiatrických poruch. Je tedy logické, že vystavení světlu je ovlivnitelný environmentální rizikový faktor duševních chorob. Výzkumníci z Monash University vedli největší světovou studii o vlivu denního a nočního světla na riziko duševních onemocnění.
Výzkumníci rekrutovali 86 772 dospělých účastníků z britské Biobanky, kteří byli vyšetřeni na jejich vystavení světlu, spánku, fyzické aktivitě a duševnímu zdraví. Zjistili, že u těch, kteří byli v noci vystaveni velkému množství světla, se riziko deprese zvýšilo o 30 %, zatímco u těch, kteří byli vystaveni velkému množství denního světla, jejich riziko deprese kleslo o 20 %.
Podobné vzorce byly pozorovány u sebepoškozujícího chování, psychózy, bipolární poruchy, generalizované úzkostné poruchy a PTSD. Zjištění byla konzistentní při zohlednění demografických faktorů, fyzické aktivity, spánku, práce na směny, životního prostředí a kardiometabolického zdraví.
„Naše zjištění budou mít potenciálně obrovský společenský dopad,“ řekl Sean Cain, jeden ze spoluautorů studie. „Jakmile lidé pochopí, že jejich vzorce vystavení světlu mají silný vliv na jejich duševní zdraví, mohou podniknout několik jednoduchých kroků k optimalizaci své pohody. Jde o to dostat jasné světlo ve dne a tmu v noci.“
Vědci tvrdí, že moderní život – zejména umělé světlo a světlo ze zařízení, jako jsou telefony, počítače a televizní obrazovky – zmátl naše vnitřní tělesné hodiny a zpochybnil, jak se náš mozek vyvinul, aby fungoval nejlépe za jasného denního světla.
„Lidé dnes tuto biologii zpochybňují, tráví asi 90 % dne uvnitř pod elektrickým osvětlením, které je přes den příliš slabé a v noci příliš jasné v porovnání s cykly přirozeného světla a tmy,“ řekl Cain. „Je to matoucí pro naše těla a dělá nám to špatně.“
Závěry studie ukazují, že vyhýbání se světlu v noci a vyhledávání světla ve dne může být jednoduchým a účinným nefarmakologickým způsobem zlepšení duševního zdraví.
Studie byla publikována v časopise Příroda Duševní zdraví.
Zdroj: Monash University
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com