Vědci vyvinuli novou „kalkulačku“ rizik, která identifikuje lidi ve středním věku s rizikem rozvoje demence v příštích 14 letech, čímž překoná stávající skóre. Navíc je založen na 11 klíčových rizikových faktorech, z nichž mnohé lze upravit.
S naší stárnoucí populací se předpokládá, že se počet případů demence do roku 2050 ztrojnásobí, takže prevence bude klíčová. Je známo, že řada ovlivnitelných rizikových faktorů může snížit nebo zabránit demenci, takže prognostický model, který bere v úvahu tyto faktory, by měl pomoci s včasnou identifikací rizikových jedinců.
Nová studie vedená vědci z Oxfordské univerzity navrhla nový test k předpovědi 14letého rizika pro všechny formy demence na základě 11 prediktivních faktorů, z nichž většina souvisí s životním stylem.
Stávající testy používané k predikci rizika demence u osoby se liší ve faktorech, které hodnotí. Protože se tato riziková skóre často vyvíjejí v jedné populaci, jako jsou populace ve Spojeném království nebo USA, nemusí fungovat dobře v jiných populacích. Navíc, protože rizikové faktory spojené s demencí se mohou v průběhu života lišit, modely pro starší lidi nemusí platit pro lidi ve středním věku.
Vědci se těmito omezeními zabývali pomocí údajů od dvou skupin 50 až 73letých, kteří se účastnili dvou velkých studií. Získali data od 220 762 jedinců z UK Biobank Study a 2 934 ze studie Whitehall II, aby vytvořili skóre specifické pro populaci středního věku.
Sestavili seznam 28 rizikových a ochranných faktorů spojených s demencí, na které aplikovali statistickou metodu zvanou LASSO regrese, aby identifikovali a vyřadili nejméně relevantní faktory. Výsledkem bylo 11 prediktivních faktorů pro všechny typy demence, které vědci nazvali skóre britské biobanky demence Risk Score (UKBDRS). Těmito 11 faktory jsou věk, vzdělání, anamnéza diabetu, anamnéza nebo současná deprese, mrtvice v anamnéze, demence rodičů, ekonomické znevýhodnění, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, osamělý život a muž.
Ke skóre vědci také přidali gen APOE4, který se podílí na produkci proteinu, který pomáhá přenášet cholesterol a další typy tuků v krevním řečišti a je známým rizikovým faktorem demence.
Prediktivní hodnoty UKBDRS s a bez genu APOE4 byly porovnány s hodnotami samotného věku a s dalšími třemi široce používanými rizikovými skóre: Index rizika Alzheimerovy choroby na Australian National University (ANU-ADRI), kardiovaskulární rizikové faktory, stárnutí a výskyt skóre demence (CAIDE) a skóre rizika demence (DRS). UKBDRS s APOE4 produkovalo nejvyšší prediktivní skóre, těsně následované UKBDRS bez APOE4, pak samotný věk a poté DRS, CAIDE a ANU-ADRI.
Pomocí nového bodovacího systému mohou být jednotlivci také klasifikováni jako nízkorizikové nebo vysoce rizikové. Vědci tvrdí, že přidání kognitivních testů, skenování mozku a krevních testů na biomarkery neurodegenerace by mohlo UKBDRS zpřesnit, přičemž poznamenávají, že tyto testy mohou být drahé a/nebo časově náročné a nemusí být vždy dostupné.
„Proto lze UKBDRS nejlépe použít jako počáteční screeningový nástroj ke stratifikaci lidí do rizikových skupin a ti, kteří jsou identifikováni jako vysoce rizikoví, by pak mohli těžit z časově náročnějších následných hodnocení popsaných výše pro podrobnější charakterizaci,“ řekl Raihaan. Patel, korespondent autor studie.
Vědci poukazují na to, že UKBDRS poskytuje informace o riziku a nemůže předpovědět, že se u někoho demence definitivně rozvine.
„Je důležité si uvědomit, že toto rizikové skóre nám pouze vypovídá o našich šancích na rozvoj demence; nepředstavuje to definitivní výsledek,“ řekla Sana Suri, spoluautorka studie. „Důležitost každého rizikového faktoru se liší a vzhledem k tomu, že některé z faktorů zahrnutých do skóre lze upravit nebo léčit, existují věci, které můžeme všichni udělat, abychom pomohli snížit riziko demence.“
Výzkumníci uznávají určitá omezení studie, konkrétně to, že klasifikace demence se mezi studiemi UK Biobank a Whitehall II lišila, stejně jako demografie, životní styl a zdraví účastníků. Ve studii Whitehall II bylo podstatně méně žen a většina účastníků v obou studiích byla bílá a méně pravděpodobné, že by žila v nižších socioekonomických oblastech.
„Je mnoho kroků, které bychom museli podniknout, než budeme moci použít toto rizikové skóre v klinické praxi,“ řekl Patel. „Je dobře známo, že riziko, nástup a prevalence demence se liší podle rasy, etnického původu a socioekonomického postavení. Proto, zatímco konzistentní výkon UKBDRS napříč těmito dvěma nezávislými skupinami posiluje naši důvěru v jeho životaschopnost, musíme jej vyhodnotit napříč rozmanitějšími skupinami lidí ve Spojeném království i mimo něj.
Studie byla publikována v časopise BMJ duševní zdraví.
Zdroj: Oxfordská univerzita přes Scimex
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com
