Když jsou noci teplé, tělo se snaží ochladit, což je klíčový signál pro upadnutí do hlubokého spánku. Teplo nezkracuje jen spánek; narušuje jeho rytmus, vyvolává dehydrataci a udržuje nervový systém v pohotovosti.
Studie ukazují, že horké dny a noci zkracují hodiny spánku pro dospělé i děti. A nejde jen o trvání; na kvalitě také záleží. Přerušené fáze spánku a špatná kontinuita mohou vést k srdečním problémům, duševním problémům a snížené kognitivní výkonnosti.
I když víme, že horké noci mohou zkrátit spánek, věda běží jak teplo ovlivňuje kvalitu spánku je stále tenký, zejména ve Spojených státech. Žádné rozsáhlé studie dosud nesledovaly, jak expozice venkovnímu teplu formuje spánkové vzorce u různých populací.
Zůstává ještě více mezer: výzkumníci plně neprozkoumali, kdo je nejzranitelnější, ani jak sezónnost a regionální klimatické rozdíly mohou ovlivnit budoucí rizika.
Podle nedávné studie University of Southern California (USC) zvyšující se venkovní teploty nejen znepříjemňují noci, ale také zhoršují kvalitu našeho spánku. Výzkumníci sledovali účinky tepla na několik aspektů spánku, jako je trvání, fáze, kontinuita a struktura.
Zjištění jsou střízlivá: vyšší noční teploty jsou vázány na kratší spánek a horší kvalitu spánku, přičemž nejvýraznější dopad má na lidi s chronickými zdravotními problémy, s nižšími příjmy nebo na ty, kteří žijí na západním pobřeží.
Nová studie, provedená s Harvard Medical School a Brigham and Women’s Hospital, zvolila přístup ke spánku s velkými daty. Výzkumníci propojili dlouhodobé záznamy o spánku od 14 232 dospělých v USA, shromážděné prostřednictvím digitálních nositelných zařízení za posledních deset let, s podrobnými meteorologickými mřížkami.
„Tato práce je důležitým krokem k pochopení toho, jak je spánek ovlivněn environmentálními stresory, jako je teplo, které může zvýšit riziko onemocnění a dokonce smrti,“ vysvětlil Jiawen Liao, první autor studie. „Pokud dokážeme pomoci lidem lépe spát, můžeme být schopni snížit nemoc a zachránit životy.“
Aby vědci pochopili, jak teplo přetváří náš odpočinek, nespoléhali pouze na průzkumy. Kromě demografických, socioekonomických a zdravotních informací účastníci sdíleli svá data FitBit a nabízeli tak živý snímek spánku v průběhu času. Škála byla obrovská: 12 milionů nocí délky spánku a snadného usínání, 8 milionů nocí mapujících fáze spánku a přerušení spánku, to vše v souladu s polohou a meteorologickými záznamy, abychom viděli, jak rostoucí teploty ovlivňují náš spánek.
Vědci zjistili, že každých 10 °C (18 °F) zvýšení denní nebo noční teploty zkracuje dobu spánku o dvě až tři minuty. A vlnové efekty jdou hlouběji: vyšší noční teploty byly spojeny s nižší účinností spánku, delší období bdělosti po driftování a zpoždění při usínání.
Dospělí ve věku 40 až 50 let ztratili více spánku než mladší účastníci, přičemž jejich celková délka spánku se snížila o 2,76 minuty na zvýšení noční teploty o 10 °C. Zranitelnější byly i ženy, které oproti mužům ztratily 2,65 minuty, což je rozdíl téměř 23 %.
„Může se to zdát jako malé množství, ale když se to sečte u milionů lidí, celkový dopad je obrovský,“ dodal Liao.
Studie odhalila, že daň z horka ve spánku není rovnoměrně rozložena v kalendáři ani na mapě. Nejteplejší měsíce, od června do září, byly nejtrestnější a lidé během tohoto úseku ztratili více spánku než v kterémkoli jiném ročním období. Nejvíce byli zasaženi lidé žijící na západním pobřeží, kteří ztratili téměř třikrát více spánku než lidé v různých regionech.
Při pohledu do budoucna jsou projekce střízlivé. Do konce století by dospělí v USA mohli ztratit 8,5 až 24 hodin spánku každý rok kvůli rostoucím nočním teplotám v závislosti na tom, kde žijí. Ztráty nejsou jednotné; například mořské klimatické zóny vykazovaly účinky téměř dvakrát tak významné než jiné regiony. Ve srovnání s obdobím od roku 1995 do roku 2014 vědci odhadují, že do roku 2099 by lidé v těchto zónách mohli ročně čelit dodatečnému snížení spánku o celý den.
„Klíčovým závěrem studie je, že některé populace čelí vyšším rizikům než jiné,“ řekl Liao. „Zacílení intervencí a změn politik na tyto skupiny může být obzvláště účinné.“
Liao a jeho kolegové se nezastaví před dokumentováním problému; už hledají řešení. Jejich dalším krokem je prozkoumat, zda praktické zásahy mohou zmírnit nápor horkých nocí na spánek. Existují koncepty jako organizované programy spánkové hygieny, zelené střechy snižující okolní teplotu a vnitřní chladicí systémy. Tým chce zjistit, zda tato taktika dokáže více než jen zlepšit pohodlí noci.
Studie je publikována v časopise Environment International.
Zdroj: Keck School of Medicine
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com
