Nová studie zjistila, že vůbec první lék na Alzheimerovu chorobu zpomaluje kognitivní pokles

Farmaceutické společnosti Eisai a Biogen oznámily první výsledky z 3. fáze lidské studie testující lék určený k léčbě příznaků demence spojené s Alzheimerovou chorobou. Zdá se, že lék je úspěšný při zpomalování kognitivního poklesu, což z něj činí první lék, který kdy účinně léčí symptomy Alzheimerovy choroby. Odborníci jsou však ve svém optimismu opatrní a naznačují, že je zapotřebí více informací, abychom přesně pochopili, jak smysluplná bude tato léčba pro pacienty v reálném světě.

Lecanemab je experimentální monoklonální protilátka určená k rozkladu shluků toxických proteinů v mozku, o nichž se předpokládá, že jsou zodpovědné za neurodegeneraci spojenou s Alzheimerovou chorobou. Protilátky se vážou na amyloidní beta proteinové agregace, interferují s jejich tvorbou a v některých případech rozkládají již existující akumulace.

Studie fáze 3 testující lecanemab přijala téměř 2 000 účastníků v raných stádiích Alzheimerovy choroby s pouze mírným kognitivním poškozením. Polovině byly podávány čtrnáctidenní infuze lecanemabu po dobu 18 měsíců, zatímco druhé polovině byly podávány infuze placeba.

Primárním cílem studie bylo vyhodnotit míru poklesu kognitivních funkcí každého účastníka pomocí měření zvaného CDR-SB (Clinical Demence Rating-Sum of Boxes). Toto měřítko je číselná stupnice navržená ke kvantifikaci závažnosti demence. Vyškolení zdravotníci vedou rozhovory s pacienty s Alzheimerovou chorobou a jejich pečovateli a generují číselná skóre v šesti kognitivních oblastech.

Na konci 18měsíční studie vykazovali pacienti ve skupině s lecanemabem známky pomalejšího kognitivního poklesu ve srovnání s placebem. Od výchozího stavu byla rychlost poklesu kognitivních funkcí měřená pomocí CDR-SB o 27 % pomalejší ve skupině s lecanemabem.

V tiskové zprávě oznamující zjištění Eisai a Biogen popisují výsledky jako „vysoce statisticky významné“. A z pohledu pokusu jsou tyto výsledky jistě významné, ale odborníci na Alzheimerovu chorobu jsou opatrní, když poukazují na to, že není jasné, co tento druh zpomalení kognitivního úpadku ve skutečnosti znamená v reálném světě.

Rob Howard z University College London řekl, že tato zjištění jsou jistě „historickým okamžikem“, protože jde o první důkaz klinické studie léku zpomalujícího symptomatickou progresi Alzheimerovy choroby. Ale zda je stupeň účinnosti uváděný ve studii pro pacienty skutečně smysluplný, se teprve ukáže a Howard uvádí, že skóre citovaná ve studii jsou hraniční z hlediska hodnotného účinku.

„Po prokázání účinnosti je další otázkou, zda existuje klinická účinnost,“ vysvětlil Howard. „Výhoda 0,45 bodu na 18bodové stupnici, kde se přijatý minimální hodnotný rozdíl pohybuje od 0,5 do 1,0 bodu, bude znamenat, že v příštích týdnech a měsících dojde k velmi obtížným rozhovorům a rozhodnutím.“

Doufejme, že bude nabídnuta určitá jasnost, až bude později v roce nabídnuto úplné vyčtení dat ze zkušební verze. To by mohlo vrhnout určité světlo na to, jak přesně může tato léčba mít dopad na pacienta s Alzheimerovou chorobou.

Tara Spires-Jones z University of Edinburgh uvedla, že pokud lék může prodloužit kvalitu života pacienta, byť jen nepatrně, pak by měl pro mnoho pacientů obrovský význam.

„Ačkoli to není ‚lék‘ v tom smyslu, že nevrací lidi zpět k normálu, zpomalení kognitivního úpadku a zachování schopnosti vykonávat běžné denní aktivity by bylo stále obrovskou výhrou, protože lidé by s Alzheimerovou chorobou mohli žít déle dobře, “ řekl Spires-Jones. „Pokud tato data obstojí ve vzájemném hodnocení, lék by mohl znamenat velký rozdíl a bude fantastickým příkladem toho, jak základní výzkum mozku může zlepšit životy lidí.“

Z širšího vědeckého hlediska úspěch lecanemabu podporuje velmi zpochybňovanou hypotézu o amyloidu. Po letech neúspěšných klinických studií testujících antiamyloidní léky se lecanemab poněkud ukázal, že cílení na tento konkrétní protein může potenciálně zpomalit příznaky Alzheimerovy choroby.

„Toto je velmi povzbudivý výsledek pro výzkumnou komunitu Alzheimerovy choroby, což dokazuje, že se ubíráme správným směrem tím, že se zaměřujeme na odstranění amyloidu beta proteinu,“ řekl Bart De Strooper z britského institutu pro výzkum demence. „V této oblasti je skutečný impuls a v nadcházejícím roce je na obzoru několik vzrušujících výsledků zkoušek.“

Tyto nové údaje o lecanemabu naznačují, že účinné zacílení na amyloidní agregace v raných stádiích Alzheimerovy choroby by mohlo být užitečnou léčbou. Nyní však vyvstává mnoho otázek, jak přesně lze tento nový lék začlenit do klinického kontextu.

Lék vyžadující čtrnáctidenní infuze nebude levný ani nebude snadno podávat hromadně. Eisai a Biogen jsou v současné době v rané fázi zkoušek pro subkutánní verzi léku, což znamená, že pacienti by si mohli jednodušeji sami aplikovat injekce doma.

Tom Russ, ředitel Alzheimer Scotland Demence Research Center, se těší na další data, ale potvrzuje, že toto zjištění by mělo dát naději pacientům s demencí. Poznamenal také, že zdravotnické služby by se měly začít připravovat na to, jak může být tato léčba spravedlivě distribuována, pokud bude schválena.

„Vyhlídky na lék na Alzheimerovu chorobu modifikující chorobu jsou vzrušující, což by mohlo zlepšit mnoho životů.“ řekl Russ. „Zdravotnické služby však nyní musí začít přemýšlet o tom, jak by takové léky mohly být poskytovány spravedlivě a umožnit všem oblastem rovný přístup k nové léčbě, ať už žijí ve vzdálených, venkovských nebo ekonomicky znevýhodněných oblastech.“

Zdroj: Biogen