Nový výzkum zjistil, že lidé ve věku 65 a více let, kteří podstoupili rutinní očkování, mají výrazně nižší pravděpodobnost, že se u nich rozvine Alzheimerova choroba. Studie zdůrazňuje význam očkování nejen při ochraně před infekčními chorobami, ale také při poskytování určitého stupně ochrany před demencí.
Pro většinu je očkování součástí dětství a má chránit děti – a komunitu, které jsou součástí – před závažnými infekčními chorobami. Pro ty na druhém konci životního spektra jsou jiné vakcíny považovány za důležité ze stejných důvodů.
Běžně podávané vakcíny v dětství zahrnují ty, které imunizují proti tetanu, záškrtu, černému kašli (černému kašli) a pneumokokové infekci. Vakcíny proti tetanu a záškrtu jsou spojeny do jedné vakcíny, která může nebo nemusí obsahovat vakcínu proti pertusi (Td/Tdap). Pneumokoková vakcína (PCV) se doporučuje pro děti do pěti let a dospělé nad 65 let. Očkování proti pásovému oparu nebo herpes zoster (HZ) se doporučuje osobám starším 50 let v USA a starším 70 let v Austrálii a Spojeném království.
Na pozadí hromadění důkazů, že očkování dospělých může snížit riziko rozvoje Alzheimerovy choroby (AD) a souvisejících demencí, provedli vědci z University of Texas Health v Houstonu studii, která porovnávala riziko rozvoje AD u dospělých s předchozím očkováním a bez něj. .
Stejní vědci nedávno zjistili, že lidé, kteří dostali alespoň jednu vakcínu proti chřipce, měli o 40 % nižší pravděpodobnost, že se u nich rozvine AD, ve srovnání s jejich neočkovanými vrstevníky.
„Zajímalo nás, zda byl nález chřipky specifický pro vakcínu proti chřipce,“ řekl Paul Schulz, odpovídající autor současné studie. „Tato data odhalila, že několik dalších vakcín pro dospělé bylo také spojeno se snížením rizika Alzheimerovy choroby.“
Rozsáhlá retrospektivní studie zahrnovala pacienty, kteří byli bez demence během dvouletého období a na začátku osmiletého období sledování jim bylo alespoň 65 let. Vědci porovnávali dvě podobné skupiny pacientů, jednu očkovanou vakcínami Td/Tdap, PCV a HZ a druhou neočkovanou.
Při kontrole některých sociodemografických a komorbidních stavů zjistili, že došlo k významnému poklesu AD u pacientů ve věku 65 let a starších, kteří dostali očkování Tdap/Td (o 30 % nižší riziko), očkování proti HZ (25 %) nebo očkování proti pneumokokům ( 27 %) oproti neočkovaným skupinám.
Vědci tvrdí, že zjištění zdůrazňují důležitost očkování nejen v ochraně před infekčními nemocemi, ale také v neuroprotektivních přínosech, které tato studie prokázala. Ačkoli studie nenaznačuje příčinný vztah mezi vakcínami a AD, vědci mají hypotézu, proč by očkování mohlo pomoci chránit před onemocněním.
„Předpokládáme, že snížené riziko Alzheimerovy choroby spojené s vakcínami je pravděpodobně způsobeno kombinací mechanismů,“ řekl Avram Bukhbinder, jeden ze spoluautorů studie. „Vakcíny mohou změnit způsob, jakým imunitní systém reaguje na nahromadění toxických proteinů, které přispívají k Alzheimerově chorobě, například zvýšením účinnosti imunitních buněk při odstraňování toxických proteinů nebo ‚zdokonalením‘ imunitní reakce na tyto proteiny. že se sníží „kolaterální poškození“ blízkých zdravých mozkových buněk. Tyto vakcíny samozřejmě chrání před infekcemi, jako je pásový opar, který může přispět k neurozánětu.“
Dále jsou zapotřebí prospektivní studie ke specifickému měření dopadu vakcín na AD. Existovaly by však etické obavy z provedení randomizované kontrolované studie, kde by byli účastníci zařazeni do skupiny, kde jsou vakcíny, což je důležitá metoda prevence infekce, odepřeny.
Studie byla zveřejněna v Journal of Alzheimer’s Disease.
Zdroj: UT Health v Houstonu
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com
