Překvapivý spouštěč pro opětovný růst vlasů může spočívat v tukových buňkách těla. Vědci prokázali, že mírné podráždění kůže může vyvolat tukové buňky, aby přešly do panického módu a vysílají signály do spících folikulů, které mohou během týdnů podpořit růst nových vlasů.
V potenciálním průlomu v plešatění vědci z National Taiwan University (NTU) zjistili, že krátký, kontrolovaný zánět v kůži může spustit řetězovou reakci pod povrchem. Imunitní buňky spěchají a signalizují blízkým tukovým buňkám, aby se rozložily, uvolňují přirozené mastné kyseliny, které „zapnou“ spící kmenové buňky vlasových folikulů a nastartují růst.
Vědci použili topickou léčbu dodecylsulfátem sodným (SDS) k vytvoření mírného podráždění kůže u myší a poté pozorovali reakci imunitního systému. Makrofágy, imunitní buňky odpovědné za čištění a opravu, se zaplavily do zanícené tkáně a uvolnily protein zvaný sérový amyloid A3 (SAA3). To fungovalo jako zpráva pro blízké tukové buňky (adipocyty) a přimělo je, aby rozložily uložené tuky (lipidy) – proces známý jako lipolýza. Výsledné mononenasycené mastné kyseliny (MUFA) se poté uvolnily do okolní tkáně, kde se dostaly do kontaktu se spícími kmenovými buňkami vlasových folikulů. Tyto mastné kyseliny v podstatě doručily kmenovým buňkám zprávu „probuďte se“, čímž zrychlily jejich metabolismus a následně i růst vlasů.
U myší začaly na šupinatých plochách podrážděné kůže brzy růst nové chlupy – a testy potvrdily, že bílé tukové buňky pod povrchem se přepnuly do režimu spalování tuků, což odhalilo výbuch metabolické aktivity normálně spojené s půstem nebo chladem.
Aby se potvrdilo, že ke stejnému procesu došlo i s hlubším podrážděním, provedli vědci samostatné experimenty s řízeným poraněním vyvolaným laserem. To vedlo k podobným výsledkům, což naznačuje, že dráha opětovného růstu řízená tukem nefunguje pouze na úrovni povrchu. A co víc, blokování tohoto rozpadu tukových buněk zcela zastavilo regeneraci vlasů, což ukazuje, že lipolýza hraje klíčovou roli v regeneraci vlasů.
Je také důležité zdůraznit, že zatímco myši nebyly technicky plešaté, experimenty byly prováděny s cílem napodobit model bez vlasů. Myši mají odlišné cykly růstu vlasů – růst (anagen), regrese (katagen) a klid (telogen). Kolem 49. dne se myši dostávají do telogenní fáze, během níž jsou vlasové folikuly přirozeně v klidu a po dobu přibližně šesti týdnů nedochází k žádnému novému růstu.
Po těchto experimentech vědci zaznamenali, že viditelné chloupky se poprvé objevily asi po 10 dnech, s plným opětovným růstem do 20. dne – něco, co by se v tomto časovém rámci přirozeně nevyskytlo.
Tai a spol./Buněčný metabolismus/Národní tchajwanská univerzita
Poté vědci testovali, zda mohou topické mastné kyseliny řídit opětovný růst, aniž by bylo nutné vyvolat podráždění nebo zranění. Aplikovali topickou směs MUFA (jako je kyselina olejová nebo C18:1) přímo na holou kůži myší. A i když to obešlo signalizaci imunitního systému a tukových buněk, stále to vedlo k viditelnému opětovnému růstu vlasů v oblastech, kde byly vlasové folikuly v telogenním cyklu. V podstatě přidání topických mastných kyselin stačilo k „zapnutí“ aktivity vlasových folikulů, což odráží to, co se stalo v dřívějších experimentech s kontrolovaným podrážděním.
Důležité je, že tato lokální léčba ukázala, že mastné kyseliny – poslední krok v řetězci – samy o sobě stačí k rozhýbání spících folikulů, což naznačuje, že by jednoho dne mohly tvořit základ sérové nebo olejové terapie pro vypadávání vlasů.
Co to tedy znamená pro lidi? Zjevným omezením je, že tento mechanismus byl prokázán pouze u myší. Lidská kůže exprimuje hlavně SAA1 a SAA2 spíše než myší SAA3, takže v naší tkáni je stále třeba potvrdit stejnou signální smyčku. I když jsou tyto výsledky omezeny na myši, princip – že kontrolovaný stres kůže může reaktivovat kmenové buňky vlasových folikulů prostřednictvím poslů tukových buněk – poskytuje slibný nový směr pro výzkum terapií pro opětovný růst vlasů.
Výzkum byl publikován v časopise Buněčný metabolismus.
Zdroj: National Taiwan University přes MedicalXpress
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com
