Kofein se celosvětově konzumuje v kávě, čaji a nealkoholických nápojích a jeho zdravotní přínosy byly studovány již léta. Nyní se vědci podívali na geny spojené s metabolismem kofeinu, aby zjistili, jak hladina kofeinu v krvi ovlivňuje tělesný tuk a riziko cukrovky 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění.
Standardní šálek kávy – v USA to je 8 uncí nebo přibližně 250 ml – obsahuje 70 až 150 mg kofeinu. Pro srovnání, 12 uncí (kolem 350 ml) kofeinového nealkoholického nápoje obvykle obsahuje 30 až 40 mg kofeinu a 8 oz šálek zeleného nebo černého čaje obsahuje 30 až 50 mg.
Malé, krátkodobé studie ukázaly, že příjem kofeinu snižuje index tělesné hmotnosti (BMI) a tukovou hmotu, ale jeho dlouhodobé účinky nejsou známy. Jiné studie zjistily, že pití tří až pěti šálků kávy denně snižuje riziko cukrovky 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění. Většina studií však nebyla schopna spolehlivě prokázat příčinnou souvislost mezi příjmem kofeinu a onemocněním.
Kofein je metabolizován převážně v játrech, ale jeho metabolismus může být ovlivněn variacemi genů CYP1A2 a AHR. Lidé s variacemi těchto genů metabolizují kofein pomaleji, takže zatímco v průměru konzumují méně kávy, jejich hladina kofeinu v krvi je vyšší.
Nová studie zkoumala tyto genetické variace pomocí mendelovského randomizačního rámce, aby zjistila, zda dlouhodobé vystavení vyšším hladinám kofeinu v krvi má kauzální účinek na BMI, diabetes 2. typu a kardiovaskulární onemocnění.
. Pomocí mendelovské randomizační metody – techniky, která využívá genetické varianty spolehlivě související s modifikovatelným rizikovým faktorem (zde hladiny kofeinu v krvi) k získání důkazů o kauzálním vlivu tohoto rizikového faktoru – mohli vědci rozlišit mezi účinky kofeinu a účinky dalších látek přítomných v kofeinových nápojích.
Vědci analyzovali data získaná z celogenomových asociačních studií (GWAS) 9 876 jedinců evropského původu, přičemž zkoumali roli genetických variant CYP1A2 a AHR.
Analýza ukázala, že geneticky předpokládané vyšší hladiny kofeinu v krvi byly spojeny s nižším BMI a tělesným tukem a s nižším rizikem diabetu 2. typu. Navíc téměř polovina – 43 % – vlivu na riziko diabetu byla způsobena snížením BMI. Nebyla prokázána významná souvislost mezi geneticky předpokládanými vyššími hladinami kofeinu v krvi a kardiovaskulárním onemocněním, zejména ischemickou chorobou srdeční, fibrilací síní, srdečním selháním a mrtvicí.
Vědci poukazují na to, že používají mendelovskou randomizační techniku jako silnou stránku studie, protože použitím fixních genetických variant se zkreslení snižuje.
„Naše mendelovské randomizační zjištění naznačuje, že kofein by mohl, alespoň částečně, vysvětlit inverzní souvislost mezi konzumací kávy a rizikem diabetu 2. typu,“ uvedli vědci.
Jsou si vědomi omezení studie, jedním z nich je, že účastníci byli pouze evropského původu, takže výsledky nemusí být zobecnitelné na neevropské populace. Vědci se však domnívají, že výsledky studie opravňují zvážit zahrnutí kofeinových nápojů jako preventivního opatření.
„Jsou oprávněné randomizované kontrolované studie, které posoudí, zda nekalorické nápoje obsahující kofein mohou hrát roli při snižování rizika obezity a cukrovky 2. typu,“ uvedli vědci.
Studie byla publikována v časopise Medicína BMJ.
Zdroj: Karolinska Institutet přes Scimex
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com
