Všichni jsme říkali, že pokud chceme žít déle, musíme pravidelně cvičit, jíst zdravě, dostatečně spát, udržovat si optimální váhu, nekouřit a zvládat stres. Proč se ale někteří lidé přirozeně dožijí zralého stáří 100 let a přitom zůstanou zdraví? Nová studie může mít odpověď na tuto otázku a podstatou je, že to souvisí s tím, co je v našich útrobách.
V průběhu let studie ukázaly, že střevní mikrobiom, miliardy bakterií a dalších mikroorganismů, které žijí v našem střevním traktu a jsou užitečné i potenciálně škodlivé, souvisí s náladou, pamětí, tělesnou hmotností a nemocemi.
I když nám tyto studie řekly hodně o tom, jak střevní bakterie ovlivňují zdraví, viry, které tvoří mikrobiom – střevní virom – jsou méně běžně prozkoumány. Vědci z univerzity v Kodani studovali virom 176 zdravých japonských stoletých lidí, aby zjistili, zda mohou zjistit, co to bylo s bakteriofágy, viry požírajícími bakterie, které těmto lidem umožnily udržet si dobré zdraví v tak pokročilém věku.
„Naše střeva obsahují miliardy virů žijících mimo bakterie a uvnitř bakterií a o lidské buňky jim může být jedno; místo toho infikují bakteriální buňky,“ řekl Simon Rasmussen, odpovídající autor studie. „A vzhledem k tomu, že v našich střevech jsou stovky různých druhů bakterií, existuje také spousta bakteriálních virů.“
Pomocí algoritmu, který navrhli, vědci zmapovali střevní bakterie a bakteriofágy stoletých lidí. Ve srovnání s dospělými staršími 18 let a staršími 60 let zjistili, že staletí lidé měli rozmanitější a bohatší střevní virom a také rozmanité bakterie.
„U stoletých lidí jsme našli velkou biologickou rozmanitost jak u bakterií, tak u virů,“ řekl Joachim Johansen, hlavní autor studie. „Vysoká mikrobiální diverzita je obvykle spojena se zdravým střevním mikrobiomem. A očekáváme, že lidé se zdravým střevním mikrobiomem budou lépe chráněni před nemocemi souvisejícími se stárnutím.“
Jejich studie naznačuje, že viry infikující bakterie mohou posílit bakterie, se kterými interagují, a pozitivně tak ovlivnit zdraví.
„Zjistili jsme, že pokud virus navštíví bakterii, může ji ve skutečnosti posílit,“ řekl Johansen. „Viry, které jsme našli u zdravých japonských stoletých lidí, obsahovaly další geny, které by mohly bakterie posílit. k posílení přeměny specifických molekul ve střevech, což může sloužit ke stabilizaci střevní flóry a působit proti zánětu.“
Vědci tvrdí, že jejich zjištění nám mohou pomoci pochopit, jaké konkrétní bakterie a viry bychom měli optimalizovat, abychom chránili tělo před nemocemi.
„Pokud objevíte bakterie a viry, které mají pozitivní vliv na lidskou střevní flóru, dalším zřejmým krokem je zjistit, zda je máme jen někteří nebo všichni,“ řekl Rasmussen. „Pokud se nám podaří přimět tyto bakterie a jejich viry, aby se přesunuly k lidem, kteří je nemají, mohlo by z nich mít prospěch více lidí.“
To, že mikrobiom lze aktivně měnit, je podle vědců významné.
„Střevní bakterie jsou přirozenou součástí lidského těla a našeho přirozeného prostředí,“ řekl Rasmussen. „A bláznivé je, že skutečně můžeme změnit složení střevních bakterií.“ Nemůžeme změnit geny – alespoň ne na dlouhou dobu dopředu. Pokud víme, proč jsou viry a střevní bakterie dobrá partie, bude pro nás mnohem snazší změnit něco, co skutečně ovlivňuje naše zdraví.“
Studie byla publikována v časopise Mikrobiologie přírody.
Zdroj: University of Copenhagen přes EurekAlert!
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com