Vzhledem k tomu, že mnoho společností po celém světě zkoumá zavedení čtyřdenního pracovního týdne, zdá se, že nový výzkum zdravotních výhod spojených s dovolenou podporuje posun tímto směrem.
Práce z domova během pandemie COVID-19 nás naučila, že flexibilní pracoviště je proveditelná realita, a znovu rozpoutala diskusi o zavedení čtyřdenního pracovního týdne.
Standardní pracovní den dospělého zaměstnance je přibližně polovina doby bdění. Je třeba také započítat úkoly související před a po práci, jako je oblékání, příprava oběda a dojíždění do práce a z práce. Pak je tu čas strávený domácími pracemi, návštěvami schůzek a spánkem. Tyto aktivity ponechávají malý prostor pro volný čas.
Nyní vědci z University of South Australia zkoumali, jak dovolená ovlivňuje zdraví člověka, a tvrdí, že jejich zjištění platí pro model čtyřdenního pracovního týdne.
Většina čtyřdenních pracovních týdnů se řídí modelem 100-80-100, kdy zaměstnanci dostávají 100 % své mzdy po 80 % času výměnou za 100 % produktivitu. Jinými slovy, odvedou stejné množství práce za stejnou mzdu a dávky za čtyři dny místo pěti. Zastánci tvrdí, že čtyřdenní týden zvyšuje produktivitu a spokojenost zaměstnanců.
V aktuální studii vědci použili data ze studie Annual Rhythms in Adults‘ lifestyle and health (ARIA), která shromáždila každodenní 24hodinové pohybové chování 308 dospělých Australanů po dobu 13 měsíců. Použili data, aby se podívali na objektivní změny v pohybovém chování účastníků před, během a po dovolené, což předchozí studie neudělaly.
Během 13měsíčního období si účastníci vzali v průměru dvě nebo tři dovolené, každá kolem 12 dnů. Nejčastějším typem dovolené byla „rekreace v přírodě“ (35 %), dále „rodinné/společenské akce“ (31 %), „odpočinek a relaxace“ (17 %) a „nevolnočasové aktivity“ (17 %), což zahrnovalo péči o druhé nebo provádění rekonstrukcí domů.
Studie zjistila, že když lidé tráví dovolenou, projevují zdravější chování. Rekreanti se každý den zabývali o 13 % mírnější až intenzivní fyzickou aktivitou, což se rovná pěti minutám denně více. Každý den seděli o 5 % (29 minut) méně a spali o 4 % více (o 21 minut navíc). Změny byly výraznější s dovolenou v délce čtyř dnů až dvou týdnů.
„Když lidé odjíždějí na dovolenou, mění své každodenní povinnosti, protože nejsou zablokováni svým normálním rozvrhem,“ řekl Ty Ferguson, hlavní autor studie. „Zajímavé je, že velikost těchto změn rostla v souladu s délkou dovolené – takže čím delší dovolená, tím lepší zdravotní přínosy.“
Dodatečný čas spánku je zvláště důležitý pro zdraví, říkají vědci.
„Zjistili jsme také, že lidé získali 21 minut spánku navíc každý den, kdy byli na dovolené, což může mít řadu pozitivních účinků na naše fyzické a duševní zdraví,“ řekl Ferguson. „Například dostatek spánku může pomoci zlepšit naši náladu, kognitivní funkce a produktivitu. Může také pomoci snížit riziko vzniku řady zdravotních stavů, jako je obezita, cukrovka, kardiovaskulární onemocnění a deprese.“
Po dovolené se mírná až intenzivní fyzická aktivita rychle vrátila na úroveň před dovolenou. Nárůst spánku však přetrvával asi dva týdny poté, zvláště pokud byla dovolená delší než jeden týden.
Celkově studie prokázala řadu zdravotních výhod spojených s dovolenou, i když je to jen krátká přestávka. Vědci tvrdí, že zjištění podporují model čtyřdenního pracovního týdne.
„Tato studie poskytuje empirický důkaz, že lidé mají zdravější životní styl, když mají krátkou přestávku, jako je třídenní víkend,“ řekla spoluautorka Carol Maher. „Očekává se, že toto zvýšení fyzické aktivity a spánku bude mít pozitivní účinky na duševní i fyzické zdraví a přispěje k výhodám pozorovaným při čtyřdenním pracovním týdnu.“
Údaje získané neziskovou skupinou 4 Day Week Global (4DWG) jsou v souladu se zjištěními aktuální studie. V roce 2022 provedla společnost 4DWG šestiměsíční zkoušky v Irsku, USA a Kanadě, Velké Británii, Austrálii a na Novém Zélandu. Údaje ze studie ve Spojeném království ukázaly, že 71 % pracovníků snížilo míru vyhoření, 43 % zlepšilo duševní zdraví a 73 % uvedlo větší spokojenost s tím, jak tráví čas. Testy v USA a Irsku prokázaly nárůst příjmů o 8 % během zkušebního období a 12% nárůst nových zaměstnanců; 67 % uvedlo méně vyhoření a 41 % uvedlo snížení složitosti práce, přestože pracovalo méně dní.
„S tím, jak se svět přizpůsobuje novému normálu, je možná čas přijmout prodloužený víkend jako způsob, jak posílit naše fyzické a duševní zdraví,“ řekl Maher.
Studie byla zveřejněna v International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity.
Zdroj: University of South Australia
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com