U některých umělých sladidel bylo zjištěno, že mění mikrobiom a hladinu cukru v krvi

Nová studie zkoumala účinky čtyř běžných umělých sladidel na střevní mikrobiom u lidí. Zjištění odhalila, že tato sladidla nejenže mohou vést k výrazným změnám ve složení střevních bakterií, ale mohou také změnit glukózovou toleranci a hladinu cukru v krvi.

Umělá sladidla, známá také jako nenutriční sladidla, existují již téměř 150 let. Sacharin se například používá jako náhražka cukru již více než sto let poté, co jej náhodně objevil chemik z Johns Hopkins University v roce 1879.

Tyto chemikálie jsou obecně považovány za inertní a nemají žádné široké metabolické účinky kromě simulace cukru zasaženého do úst při jídle. V posledních letech však vědci začali mít podezření, že tato umělá sladidla mohou mít dopad na naše zdraví různými způsoby, od zvýšení rizika rakoviny až po zvýšení pravděpodobnosti přibírání na váze.

Za posledních 10 let se objevilo velké množství studií zaměřených na účinky umělých sladidel na střevní mikrobiom, ale zásadní je, že velká většina tohoto výzkumu byla provedena pouze na zvířatech. Je tedy stále neuvěřitelně nejasné, jak tyto chemikálie ovlivňují lidský mikrobiom, a těch několik studií, které byly dosud provedeny, přineslo poměrně rozporuplné výsledky.

Tato nová studie si dala za cíl vyplnit mezeru ve znalostech náborem 120 dobrovolníků bez nedávné historie konzumace jakéhokoli druhu umělého sladidla. Protože umělá sladidla jsou tak všudypřítomná ve všech druzích potravinářských výrobků, museli vědci prověřit více než 1000 subjektů, než našli jejich malou kohortu.

Skupina byla náhodně rozdělena do šesti skupin: čtyři skupiny umělých sladidel (testovaly buď aspartam, sacharin, stévii nebo sukralózu) a dvě kontroly (jedna testovala glukózu a druhá bez zásahu). Po dobu dvou týdnů každý účastník doplňoval své jídlo sáčky s přiděleným sladidlem. Před, během a po zákroku byly odebrány vzorky stolice a byly provedeny také krevní a glukózové toleranční testy.

„U subjektů konzumujících nevýživná sladidla jsme mohli identifikovat velmi zřetelné změny ve složení a funkci střevních mikrobů a molekul, které vylučují do periferní krve,“ vysvětlil hlavní autor Eran Elinav. „Zdálo se, že to naznačuje, že střevní mikroby v lidském těle spíše reagují na každé z těchto sladidel.“ Když jsme se podívali na spotřebitele nevýživných sladidel jako na skupiny, zjistili jsme, že dvě z nevýživových sladidel, sacharin a sukralóza, významně ovlivnily glukózovou toleranci u zdravých dospělých. Je zajímavé, že změny v mikrobech vysoce korelovaly se změnami zaznamenanými v glykemických odpovědích lidí.

Aby výzkumníci zjistili, zda změny mikrobiomu přímo způsobují změny v toleranci glukózy, odebrali vzorky mikrobiomu lidským dobrovolníkům a transplantovali je myším bez střevních bakterií. Elinav řekl, že účinky na zvířata byly pozoruhodné, přičemž změněné lidské mikrobiomy přímo ovlivňují glykemické reakce zvířat.

„Ve všech skupinách s nevýživnými sladidly, ale v žádné z kontrol, když jsme do těchto sterilních myší přenesli mikrobiom jedinců s nejlepšími reakcemi, shromážděný v časovém bodě, ve kterém konzumovali příslušná nevýživná sladidla, u příjemců se vyvinuly glykemické změny, které velmi významně odrážely změny u dárců,“ řekl Elinav. „Naproti tomu mikrobiomy spodních respondérů většinou nebyly schopny vyvolat takové glykemické reakce.“

Co tedy tato zjištění znamenají pro běžného člověka, který občas konzumuje umělá sladidla? Nic moc, podle výzkumníka v oblasti zdraví trávicího traktu Francisca Guarnera z univerzitní nemocnice Vall d’Hebron v Barceloně.

Guarner, který na nové studii nepracoval, uvedl, že kohorta je příliš malá na zobecnění jakýchkoli závěrů a výsledky jsou neuvěřitelně široké, přičemž některá sladidla nemají na účastníky žádný vliv a jiná sladidla mají mírné účinky. Guarner také navrhl, že dávky sladidel používaných ve výzkumu byly mnohem vyšší, než by většina lidí přijala ve svém každodenním životě.

„Toto je velmi důležité omezení: 180 mg sacharinu denně po dobu dvou týdnů je ekvivalentní užívání 50 tablet nebo 18 sáčků sacharinu každý den,“ dodal Guarner. „Neznám nikoho, kdo bere takové množství. V případě sukralózy by intervence zahrnovala užívání 20 tablet sukralózy každý den. To nikdo nedělá.“

Jiní vědci byli k novým zjištěním mnohem méně kritičtí a označili studii za „přísnou“ a „dobře navrženou“. Sarah Berry z King’s College London uvedla, že nová studie byla zajímavá tím, že prokázala přechodné účinky určitých umělých sladidel na glukózové reakce u lidí, ale z těchto zjištění nelze extrapolovat žádné dlouhodobé zdravotní dopady.

„Vyšší reakce glukózy v krvi po dvou sladidlech (sacharin a sukralóza), ale ne všechna (aspartam a stévie), by mohla informovat potravinářský průmysl i spotřebitele o zdravějších variantách s nízkým obsahem cukru,“ řekl Berry. „Nicméně bude třeba provést více dlouhodobých studií, než bude možné s jistotou poskytnout nové složení a spotřebitelské rady.“

Elinav si je plně vědom toho, že nové poznatky nejsou téměř přesvědčivou odpovědí na to, jaké účinky mají umělá sladidla na lidský mikrobiom. Z této studie je okamžitě jasné, že tyto potravinářské přídatné látky mají daleko k inertním chemikáliím, o nichž se dříve myslelo, a jejich vliv se může výrazně lišit od člověka k člověku. Elinav také zdůraznil, že odpovědí není návrat ke konzumaci vysokého množství přírodního cukru, protože máme jasné poznatky o metabolických škodách způsobených vysokou konzumací cukru.

„Mezitím musíme pokračovat v hledání řešení naší chuti na sladké a zároveň se vyhýbat cukru, který je jednoznačně nejškodlivější pro naše metabolické zdraví,“ dodal Elinav. „Podle mého osobního názoru se pití pouze vody zdá být nejlepším řešením.“

Nová studie byla zveřejněna v časopise Cell Press.

Zdroj: Cell Press