Poskytování správné výživy kojenci snižuje nemocnost a úmrtnost, snižuje riziko chronických onemocnění a podporuje duševní a fyzický vývoj. Podle nedávné mezinárodní studie však mnoho zdravotních a výživových tvrzení o výrobcích kojenecké výživy není vědecky podloženo.
Je známo, že lidské mateřské mléko je nejlepší volbou, pokud jde o poskytování kojenecké výživy. Některé ženy však nemohou nebo by neměly kojit ze zdravotních nebo sociálních důvodů a musí spoléhat na kojeneckou výživu. Je důležité, aby zvolená kojenecká výživa poskytovala optimální nutriční přínosy.
Nedávný mezinárodní průzkum se zabýval zdravotními a výživovými tvrzeními uváděnými v letech 2020 až 2022 o kojenecké výživě dostupné v Austrálii, Kanadě, Německu, Indii, Itálii, Japonsku, Nigérii, Norsku, Pákistánu, Rusku, Saúdské Arábii, Jižní Africe, Španělsku, Spojené království a USA.
Výzkumníci se zabývali tvrzeními, která spojovala produkt nebo složku v něm obsaženou s příznivým účinkem na zdraví, růst a vývoj kojenců. Identifikovali 757 kojeneckých mlék, které uváděly v průměru dvě tvrzení.
Z produktů s jedním nebo více tvrzeními 53 % tvrdilo, že vzorec „pomáhá/podporuje vývoj mozku a/nebo očí a/nebo nervového systému“, 39 % tvrdilo, že „posiluje/podporuje zdravý imunitní systém“ a v 37 %, tvrdilo se, že vzorec „pomáhá/podporuje růst a rozvoj“.
Výzkumníci se znepokojili tím, že u 74 % produktů nebyly žádné vědecké důkazy, které by podporovaly jejich konkrétní zdravotní tvrzení.
Pokud produkty poskytly vědecké reference, více než polovina (56 %) odkazovala na recenze, názory nebo studie na zvířatech, nikoli studie na lidech. Pouze 14 % se odvolávalo na prospektivně registrované klinické studie. Prospektivní registrace je proces, kdy výzkumní pracovníci veřejně specifikují podrobnosti o studii před zapsáním účastníků. V 88 % případů obdržely registrované studie finanční prostředky od průmyslu kojenecké výživy nebo od subjektů přímo přidružených k tomuto odvětví.
Je snadné pochopit, jak a proč se rodiče a pečovatelé přiměřeně spoléhají na tvrzení uváděná v kojenecké výživě. Je pro ně rozumné předpokládat, že pokud například tvrzení, že vzorec zlepšuje vývoj mozku, musí to být pravda.
V roce 1981 vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) svůj Kodex marketingu náhražek mateřského mléka. Kodex se snaží regulovat marketing kojenecké výživy a byl napsán v reakci na propagaci krmení umělou mlékou před kojením ze strany průmyslu kojenecké výživy.
Implementace kodexu je dobrovolná. Vlády po celém světě jsou vyzývány, aby zajistily poskytování „objektivních a konzistentních“ informací o kojenecké výživě, ale nejsou povinny přijmout legislativu k prosazování Kodexu.
Zdá se, že tento nedostatek důslednosti a dohledu byl potvrzen v současné studii, jejíž výsledky mají jasné etické důsledky. Vědci se domnívají, že samoregulace průmyslu kojenecké výživy nefunguje, a doporučují, aby byla při uvádění konkrétních zdravotních a výživových tvrzení týkajících se kojenecké výživy věnována větší pozornost.
Žádají vládu a regulační úřady, aby přezkoumaly nepodložená zdravotní tvrzení, jaká jsou uvedena ve studii.
„Na základě této studie musí vlády a regulační úřady věnovat nezbytný čas a pozornost, aby přezkoumaly tvrzení o umělých mléčných výrobcích a poskytnuté důkazy, a tak ochránily kojence a rodiče před komerčními zájmy,“ píše Dr. Nigel Rollins z WHO. názor doprovázející studii.
Výsledkem současné studie je, že při výběru kojenecké výživy je důležité, aby rodiče a pečovatelé zkontrolovali, zda jsou uváděná zdravotní a výživová tvrzení podložena vědeckým výzkumem.
Studie byla zveřejněna v BMJ.
Zdroj: Imperial College London přes Scimex
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com