Dvě studie poskytují silné důkazy o spojení deprese a střevních bakterií

Dvě nové studie publikované v Příroda komunikace nabízejí některé z dosud nejsilnějších důkazů o vztahu mezi depresí a střevními bakteriemi. Výzkum netvrdí, že bakterie ve střevě přímo způsobují depresi, ale naznačuje silnou korelaci, která by mohla informovat o nových diagnostických biomarkerech pro poruchu nálady.

Myšlenka, že náš střevní mikrobiom může ovlivnit naši náladu, není nová. Výzkumníci odhalili spoustu fascinujících asociací střeva a mozku, které naznačují, že bakteriální populace ve střevě jsou spojeny s depresivním chováním, včetně jedné přesvědčivé studie na myších, která zjistila, že behaviorální charakteristiky deprese by mohly být přeneseny na zdravá zvířata prostřednictvím fekálních transplantací.

Tento nový výzkum vzešel z probíhající studie nazvané HELIUS (Zdravý život v městském prostředí), projektu, který sleduje 23 000 lidí v Amsterdamu. Projekt HELIUS se zaměřuje zejména na zdravotní rozdíly mezi lidmi různých etnik žijících ve stejném městském prostředí. Pro výzkumníky mikrobiomů tedy nabízí jedinečnou příležitost prozkoumat, jak by etnická příslušnost mohla ovlivnit vztah mezi střevními bakteriemi a depresí.

První studie, kterou vedli vědci z Amsterdamské univerzity, se zabývala přibližně 3 000 účastníky projektu HELIUS zahrnujících šest různých etnik (Nizozemci, Surinamci z Jižní Asie, Afričtí Surinamci, Ghaňané, Turci, Maroci). Ačkoli primárním cílem studie bylo podívat se na obecné souvislosti mezi mikrobiomem a depresí, jedinečná etnická směs účastníků umožnila první pohled na to, zda etnické rozdíly ovlivňují vztah mezi střevem a náladou.

Celkově studie zjistila konzistentní souvislosti mezi obecnou mikrobiální diverzitou a depresí, bez ohledu na etnický původ. V zásadě platí, že čím rozmanitější je bakteriální populace jedince, tím menší je pravděpodobnost, že zažije depresi.

Je zajímavé, že výzkum odhalil rozdíly v riziku deprese mezi etniky, ale tyto rozdíly mohly být vysvětleny individuálními variacemi ve složení mikrobiomu člověka. Jos Bosch, jeden z výzkumníků pracujících na studii, spekuluje, že rozdíly ve stravě mezi etnickými skupinami žijícími ve stejném městském prostředí by mohly ovlivňovat vztah mikrobiom-deprese.

„Zdá se, že podstatné etnické rozdíly v depresi skutečně souvisejí s etnickými rozdíly v mikrobiomu,“ řekl Bosch. „Zatím přesně nevíme, proč tomu tak je. Tato asociace nebyla způsobena rozdíly v životním stylu, jako je kouření, pití, váha nebo cvičení, a zaslouží si další zkoumání. Roli by mohla hrát například strava.“

Druhá studie se zaměřila konkrétněji na druhy střevních bakterií, které by mohly být spojeny s depresí. Nejprve byly pečlivě analyzovány vzorky stolice přibližně 1 000 subjektů z probíhající studie o zdraví populace v Rotterdamu, aby bylo možné sledovat korelace mezi specifickými bakteriemi a příznaky deprese. Třináct typů bakterií bylo přímo spojeno s příznaky deprese.

„Studie našla přesvědčivé, opakovatelné důkazy pro nárůst Sellimonas, Lachnoclostridium, Hungatella a snížit v Ruminococcus, Subdoligranulum, LachnospiraceaeUCG001, Eubacterium-ventriosum a Ruminococcusgauvreauii skupina ve vnitřnostech jedinců s depresivnějšími symptomy,“ stojí v prohlášení Oxford Population Health, spolupracovníka studie. „Objev souvislosti mezi Sellimonas a symptomy deprese je nejvýznamnějším novým zjištěním této studie. Druhy bakterií patřící do Sellimonas rodu se podílejí na různých zánětlivých onemocněních a mohou být relevantní pro zánět pozorovaný u pacientů s depresí.“

Tyto poznatky z rotterdamské kohorty byly následně ověřeny na skupině 1500 subjektů ze studie HELIUS. To potvrdilo vztah mezi depresí a mikrobiomem v jednom z dosud největších vzorků lidí.

Samozřejmě, otázka za milion je, zda tyto střevní mikroby skutečně přispívají k depresi člověka, nebo jsou tyto změny mikrobiomu způsobeny jinými faktory souvisejícími s depresí?

Najaf Amin, spoluautor oxfordské studie, uvedl, že kauzální vztah je stále nejasný. O některých bakteriích identifikovaných ve studii je známo, že syntetizují několik klíčových mozkových neurotransmiterů souvisejících s náladou a depresí, takže je zcela pravděpodobné spekulovat, že mikrobiom hraje kauzální roli v depresi. Amin však také naznačuje, že je stejně pravděpodobné, že deprese vede k dalším fyziologickým změnám, které následně transformují mikrobiom.

Snad bezprostřednějším výsledkem těchto studií je zjištění, že pro depresi může existovat jakýsi druh univerzálních střevních bakterií. To znamená, že by lékaři mohli objektivně diagnostikovat depresi u pacientů pomocí mikrobiomových biomarkerů.

„To, co hledáme, je identifikovat bakterie, které se spojují s velkou depresí,“ řekl Amin. „To nám pomůže při identifikaci biomarkeru deprese, který lze použít jako objektivní měření při identifikaci případů – což v současné době u deprese chybí.“

Amsterodamské a Oxfordské studie byly nedávno zveřejněny v Příroda komunikace.

Zdroj: University of Amsterdam, Oxford Population Health